„Diskusní portál k místní Agendě 21 a místní Akci 21“

Agenda 21 je rozsáhlý dokument z Mezinárodní konference o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiro (1992), který se stal strategickým plánem rozvoje společnosti na prahu třetího tisíciletí. Dokument určil hlavní směry omezení negativních projevů naší civilizace v různých oblastech (sociální rozdíly mezi bohatým a chudým světem, nedostatky ve zdravotní péči, globální ohrožení životního prostředí, expanze lidských sídel, nárůst populace, atd.).

Praktickou aplikaci principů daných základním dokumentem v místní (obecní, komunitní) praxi nazýváme místní Agendou 21. Místní Agenda 21 představuje uskutečňování praktických lokálních projektů ve spolupráci nejširších zájmových skupin směřujících k trvale udržitelnému rozvoji a udržení kvality života na místní úrovni.

Od místní Agendy 21 k místní Akci 21
aneb stručná historie MA21 v ČR očima našeho Agenta

»»»»»

"Každý místní úřad by měl zahájit dialog s občany, místními organizacemi a podnikateli a přijmout "místní Agendu 21".

Prostřednictvím vzájemných konzultací a snahy o dosažení dohody by se místní úřady měly učit od občanů a místních občanských a komunitních organizací a firem a získávat tak potřebné informace pro přípravu nejlepších strategií. Tento proces by měl zvýšit osvětu domácností o problematice udržitelného rozvoje. Programy, politika a právní normy vypracované místními úřady k dosažení cílů místní Agendy 21 mohou být přizpůsobeny schváleným místním programům. Strategie mohou být také použity jako podpora žádostí pro lokální, národní, regionální a mezinárodní fondy."

Tato výzva se stala v roce 1992 základem MA 21.

Jak se dalo očekávat, chopil se jí aktivně zejména neziskový sektor. To, že dokument hovoří také o firmách a podnikatelích, jako nezpochybnitelných aktérech místních procesů udržitelného rozvoje, nebylo příliš vzato na vědomí. Část "odborníků" na MA 21 se dodnes domnívá, že firmy do tohoto procesu nepatří, že mu vysloveně škodí. Historii procesu místní Agendy 21 z institucionální úrovně pak začalo v ČR psát zejména Ministerstvo životního prostředí. Místní Agenda 21 má bohužel, stejně jako udržitelný rozvoj, od počátku "zelenou" nálepku.

V dekádě následující po summitu v Rio de Janeiru došlo k celosvětovému rozvoji "místních Agend". Ministerstvo životního prostředí uvádí, že v roce 2002 pracovalo asi 6400 komunit ve 113 zemích na tomto principu. Od druhé poloviny devadesátých let začalo projekty MA21 otevřeně podporovat Ministerstvo životního prostředí ve svém výběrovém řízení na podporu projektů občanských sdružení. Místní Agenda 21 se stala součástí Státní politiky životního prostředí (1999, 2001). V roce 1994 vznikla v ČR Národní síť zdravých měst, která později převzala jeden z modelů místní Agendy 21 jako jednoho z hlavních nástrojů "dobré správy".

Revidovaná Státní politika ŽP v r. 2002 trefně shrnuje fakta: "Uplatnění Agendy 21, základního materiálu Konference o životním prostředí a rozvoji v Riu de Janeiro v roce 1992 ČR výrazně zaostává. Národní program udržitelného rozvoje neexistuje a program místních Agend 21 se rozvíjí pomalu a rozpačitě." Na přelomu tisíciletí byl hlavním "supervizorem" MA 21 odbor strategií MŽP a odborným pracovištěm Český ekologický ústav. Představy obou institucí se často lišily. Dobrá byla tradice celostátních seminářů k MA 21 na půdě ministerstva.

V letech 1999 - 2002 probíhal za podpory britského Know How Fundu projekt "Širší podpora místních Agend 21 v ČR s využitím britských zkušeností". Jeho koordinátorem byl Český ekologický ústav a hlavním partnerem Ústav pro ekopolitiku. Součástí projektu byly tři pilotní programy MA 21: město Kladno, okres Děčín a CHKO Poodří. Od roku 1999 vydává oddělení environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ČEÚ "Zpravodaj místní Agendy 21". V roce 1998 zahájila v této oblasti činnost i Agentura Koniklec a postupně realizovala projekty jako "Regionální centrum pro Agendu 21 ve Středočeském kraji", "MA 21 v Českém krasu" a " Místa 21".

Oblíbili jsme si "pilotní" projekty. Toto slovo otevíralo dveře i zdroje. Jen jsme občas pozapomněli myslet na přistání. Projekty často neměly návaznost, končily či se formalizovaly poté, co došly peníze "na pilotáž". Také se potvrdilo důležité pravidlo: kvalita místního procesu je podmíněna osobním nasazením jednotlivců. Procesy tak jsou vázány na konkrétní osoby a bez nich nemají naději na kontinutu (čest výjimkám, ovšem). Málo jsme sledovali i kvalitu výsledků. Počet "kulatých stolů" za rok není měřítkem úspěšnosti.

V roce 2002 se v Johannesburgu uskutečnil Světový summit o udržitelném rozvoji "Rio +10". Ten mimo jiné vyhodnotil činnost místních Agend 21 a jejich přínos udržitelnému rozvoj za uplynulou dekádu. Ve svých závěrech klade konference důraz na posilování programového a institucionálního rámce udržitelného rozvoje. Účastníci summitu se také shodli, že je zapotřebí "přejít od plánu (agendy) k akci". Zde se zrodil termín "Local Action 21": místní Akce 21.

I globální plánovači dospěli pod tíhou reality k jasnému závěru, a sice, že po deseti letech plánování se žádoucí viditelné výsledky nedostavují, a tak je čas přestat plánovat a začít konat. Změna názvu ale bohužel sama o sobě nezaručí změnu kvality procesu.

V říjnu 2003 proběhla konference Mezinárodní rady pro místní iniciativy pro životní prostředí (ICLEI) v Atenách zaměřená na přechod "k akci". 30. července 2003 byla usnesením vlády ČR č. 778 ustavena . V rámci RVUR vzniká Pracovní skupina pro místní Agendu 21 a následně mikrotým, jehož posláním je podrobně rozpracovávat a naplňovat závěry PS.

Aténská konference kromě několika příkladů dobré praxe žádné revoluční změny nepřinesla. Pracovní skupina pro místní Agendu 21se věnuje zejména zpracování "Kritérií místní Agendy 21". Národní síť zdravých měst se stala nositelem veřejné zakázky na otestování těchto kritérií a jejich "naplnění do Databáze MA21" (z vybraných pilotních měst). Můžeme doufat, že naplnění databáze kritérii z pilotních měst bude prvním krokem přechodu od "Agendy" k "Akci"?